Kvas je směs vyrobená z mouky a vody. Opravdu nic víc není zapotřebí. Díky sporám mikroorganismů v jakékoliv mouce a okolnímu vzduchu začne přirozeně kvasit. Zásluhu mají na kvašení zejména bakterie mléčného kvašení z rodu Lactobacillus. Ty dodávají nakyslou chuť, ale nacházejí se tam samozřejmě i další hodné bakterie a kvasinky, které společně produkují aromatické těkavé látky, kypří těsto a mohou produkovat i alkoholové kvašení.

Oproti droždí je kvas více pestřejším organismem – takové mini ZOO. Složení kvasu však záleží vždy na více faktorech – použité mouce, teplotě kvašení, způsobu zadělávání nebo uskladnění.

Kvas znali již starověcí Egypťané

Kvasový chléb znali již starověcí Egypťané, kteří si všimli, že mouka smíchaná s vodou kvasí po několika dnech. Když se k tomu zákvasu přidá další mouka a voda, těsto do několika hodin naběhne, je lehoučké a má příjemně kyselou příchuť. První „kynutý“ chléb byl tedy kvasový. A kvas se začal používat i k výrobě jiného pečiva.

Jaké jsou výhody kvasového pečiva?

• má nižší glykemický index, budete mít delší dobu pocit sytosti a tím pádem budete mít menší touhu jíst často a hodně
• je možné připravit také bez lepku
• je ve srovnání s ostatním pečivem výživnější – má lepší vstřebatelnost živin
• lépe se tráví, pomáhá střevní mikroflóře, nepodporuje plynatost
• vydrží dél, pečení zničí veškeré zárodky bakterií a plísní. Čerstvě upečený chléb je sterilní a dokáže velmi dlouho odolávat plísním. Díky obsahu kyseliny je i mírně antibakteriální. Jestli na chleba zapomenete, spíše vám ztvrdne, než zplesniví.